Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč platíme za poloprázdné popelnice stejně ...

1. 11. 2015

V Sokolově je možno se relativně levně zbavit legálně velkoobjemového odpadu a to jednak ve sběrném dvoře (Sokolováci do 100 kg měsíčně "zdarma" - náklady jsou placeny z obecního rozpočtu) nebo každé 2 měsíce na vyhrazených místech do velkokapacitních kontejnerů (zde však asi nikdo nekontroluje bydliště lidí přivážejících odpad), placeno též z obecní pokladny. 

Lidé se často zbavují i věcí, které je možné dále využít, ať se jedná o oblečení, které často končí na skládce namísto, aby bylo dále využito byť i jen k výrobě čistících hadrů. Taková je i např. nepříjemná záležitost, kdy se potřebujeme zbavit věcí po zemřelém. Kam s tím vším - ošacením, nádobím i nábytkem, knihami? Mnoho věcí lze věnovat na charitu nebo sousedsky směnit, nebo jednoduše položit ke kontejneru a třeba se ta která věc bude někomu hodit. Jejich odklizení po určité době záleží však na tom, kdo je zde zanechal a nelze se spoléhat, že to NĚKDO uklidí. Může to být např. vyřazený porcelán (ten NEPATŘÍ do kontejneru na sklo, stejně jako tam nepatří zrcadlo). Nebo starší knihu nemusím ihned házet do kontejneru na papír.

Jsme relativně bohatá společnost a čím je člověk bohatší, tím se přestává zajímat o budoucnost celku. Když si mohu koupit novou žehličku, nepotřebuji vědět, jak se ekologicky zbavit té staré, nepotřebuji vědět, že v každém novém výrobku je zahrnut recyklační poplatek na zpracování starých elektropřístrojů. Nepořebuji vědět, kolik potencionálních surovin lze ze staré žehličky znovu využít. Ve zbytku republiky jsou na ulicích k vidění kontejnery na drobný elektroodpad a u nás v Sokolově? Můžete jej odvést zdarma do sběrného dvora nebo do jakékoli elektroprodejny nebo do místní výkupny (!!!) elektroodpadu (jen televizory ZDARMA).

O plechovky v Sokolově také není zájem, tedy alespoň jejich systémový sběr (např. házením do kontejnerů se sklem, by mohlo dojít k dalšímu dotřídění). Podíl plechovek na trhu roste, jejich recyklace však ne. Stejně je tomu tak s bioodpadem, nevím o nikom, kdo by vozil do sběrného dvora pravidelně kuchyňské zbytky.

O nějakém zlepšení nemůže být ani řeč. O celé záležitosti vypovádá citace jedné z úřednic z ledna 2015: "...Budeme připravovat články, které občany budou informovat o smysluplnosti třídění odpadu". Na úrovni samosprávy sice funguje  komise pro životní prostředí a ta by mohla dát podnět městské radě ke zlepšení obecné informovanosti, zlepšit osvětu, jak správně třídit, aby to sokolovské občany motivovalo k lepšímu zapojení se do systému. Chci věřit, že se nezabývá pouze kácením stromů. Příkladem by mohli jít sami zastupitelé či poslanec Novotný a senátor Berka. Někteří radní bydlí na sídlištich, kde je více objemu v kontejnerech pro směsný odpad než pro ten předtříděný. VOZIT V KONTEJNERU VZDUCH JE OPRAVDU MARNIVOST. Proto objem odpadu vždy zmenšíme stlačením, sešlápnutím nebo rozříznutím. Příkladem by mohla jít i samotná městská společnost spravující odpady, která spravuje i sporotvní areál tzv. Baník. Její tolerance vůči nájemníkům produkujících odpady je vskutku nevídaný nebo z neznalosti zákona o odpadech toleruje jejich netřídění.

Poslance Novotného by mohl zajímat tzv. "pytlový" systém sběru (po vzoru již nemála českých měst, pytle však musí obec platit ze svého rozpočtu a nelze jej údajně platit z vyplácených odměn systému EKOKOMu). Možná, že i senátor Berka třídí odpad. Jedno "třídící" stanoviště je poblíž jeho bydliště přes rušnou ulici a to druhé ve vzdálenosti cca 200 metrů. U jeho bydliště stojí 4 "nenasytné" kontejnery na směsný odpad.

Je to jako vždy na každém z nás, jestli se rozhodneme třídit i z ohledem na to, že třeba na to stále budeme doplácet v rámci bytového společenství, dokud nedojde ke snížení počtu svozů u našeho domu, nebo by snad město zakoupilo vážný "popelářský" vůz a každé společenství by platilo dle skutečně vyhozeného odpadu.

Ke zveřejňování informací - kolik se vytřídilo odpadu, kolik se ho uložilo na skládku, kolik se za něj zaplatilo a jak se od toho všeho odvíjí budoucí platby, kolik peněz obdrželo město v rámci spolupráce se systémem zpětného odběru obalů EKOKOM, kolik utržilo město v rámci svého s.r.o. za prodané suroviny (sklo, papír, plast) .... na to vše musí být politická vůle nebo odvaha ptát se ze strany občanů. 

To, co nelze recyklovat, lze ještě před uložením do země přeměnit na energie, stejně jako je tomu v našem partnerském městě Schwandorfu. Využití zde může najít velkoobjemový nábytek i známý nerudovský slamník či spíše matrace.

Jiří Korbel

P.S. Vaše názory na situaci kolem třídění či netřídění v Sokolově můžete napsat do komentáře. Děkuji, pokud jste dočetli až sem :-).

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář